Kniha:Ranč u zelené sedmy
Napsali:Eva a Ivo Pelantovi
Reader´s digest výběr
Rok:2000
Obsah na knize:
Pokračování seriálu RANČ U ZELENÉ SEDMY je o tom,že babička má vždycky pravdu,i když si vymýšlí-a tak tam ta dálnice kolem starého ranče přece jen povede..Co zbývá Kudrnovic rodině-jak suchozemská archa Noemova se vydá hledat místo,kde by všichni hlavy a tlapky složili.Při rozhodování o novém domově neradí mamince kalkulačka,leč srdce,a to zavelí stůj právě při spatření osamělé hájenky plné dalších koní,slepic,jakož i srnek a koťat…Nicméně-z něčeho se žít musí-a tak se rodina rozhodne podnikat v ekoturistice.Ať se bohatí klienti radují z čerstvě snesených vajec a kobylinců.Ať si za mraky srazí vaz na Hubertovi či na Petunii…Autoři se opravdu snažili,aby se členové Kudrnovic klanu-ale tím pádem ani diváci a čtenáři-u pokračování nenudili.A tak nám v nových příbězích někdo vstoupí do manželského stavu,někdo bude mít miminko,někdo skoro uteče z domova,kromě zvěře přibudou i další postavy-Američané ba i hosté z dálné Asie….
Jak to vidím já:
Tohle nejspíš nemusím okecávat,protože to je dost známí.
Hlavní postava:
Štěpán Kudrna-v tomto díle je již starší a rozumnější…Má hnědé vlasy na ježka a za brýlemi hnědé oči.
Další postavy:
tatínek,maminka,Matěj,babička,Jeřábek,Elis a další herci a herečky a zvířata včetně psa Dárečka,kočky Placky,kozy Elis,koní Huberta,Péti,Máničky,hříběte Montíka, srnečka Šmudly a slepic i králíků.
Citát:
Duchu Joachima Krauseho,jsi-li tady s námi,dej nám znamení.
Skladba knihy:
.Kapitoly-27 Strany-260
Úryvek:
Jak nás Elis dostala-Elis za námi přišla,že chce půjčit si kameru. „Štěpánku,chci si jenom něco natočit,takový překvapení prosím tě…“ Byla nebývale pokorná a tak jsem dělal drahoty čistě jenom z povinnosti „Vyhraj si svou.taky někam spadni a natoč se!“ „Třeba do žumpy,to ti jde!“navrhoval Matěj. „Nebo do studny.Dostaneš cenu in memoriam.“ „Nacvič si s Dárečkem,jak ti překousne podprsenku.“ „Nebo ať ti koza sežere hodinky!“ „Nebo jeď s Hubertem přes les a zůstaň viset za kšandy na stromě.“ „nebo upusť mobil do čerstvýho betonu,“řekl jsem já a cítil jsem,že máme nápadů,že bychom mohli vyhrát deset takových kamer.Ale Elis,která by se na žádný takový nápad nikdy nezmohla,jenom sepnula ruce jako jeptiška a sklopila řasy.A tak jsem tedy výjimečně svolil.
Zpět na Čtenářský denik
DOMU